Týden po vítězství v okresním kole nastoupila naše děvčata ke krajskému kolu atletického Poháru rozhlasu. Většinu týmu tvoří volejbalistky, které měly za sebou náročný volejbalový víkendový turnaj, a tak jsme byli zvědavi, jak se holkám povede. Holky nezklamaly, jsou to bojovnice. Samozřejmě, jak už to chodí, nevyšlo nám všechno úplně podle plánu, někde jsme trochu zaostali, jinde jsme naopak překvapili i sami sebe…
Už v úvodní štafetě zaběhla naše čtveřice třetí nejrychlejší čas, a tak trochu nám ukázala, že to vůbec nemusí být špatné. Sprinterky byly o trošičku pomalejší než v Jičíně, ale s ostatními se praly statečně. Ve skoku dalekém si holky prohodily pořadí z Jičína, ale výkony byly podobné. Takže pořád jedeme na maximum. A také zjišťujeme, že souboj mezi všemi týmy je v naší kategorii nesmírně vyrovnaný. Chvíli jsme na pomyslných stupních vítězů, chvíli jsme i poslední… Šestistovka není naše úplně nejsilnější zbraň, ale Kája v prvním běhu o pár setinek vylepšila svůj výkon z Jičína, v druhém běhu pak Sárka ukázala svoje bojovné srdce a letos poprvé zaběhla tuto trať pod 2 minuty. Závěrečné dvě disciplíny by ale měly být v naší režii. Nejprve v hodu míčkem Viky nikomu nedala šanci a v parádním osobním rekordu vyhrála. Její jízdu ještě podpořila Kája čtvrtým místem. A to nejlepší na konec. Skok vysoký… Jako na houpačce. Nejprve Déňa neskočila základ (to se někdy stane), snažíme se nezmatkovat, ještě máme v soutěži dvě kvalitní výškařky. Všechno jde dobře do chvíle, kdy se ozval Nelči bolavý kotník odrazové nohy a nedovolil jí skočit těch „jejich stořicet“… Zbývá už jen Jolča. Je neuvěřitelná… Působí sice trochu vystrašeně, ale znovu si vylepšila „osobák“ na 146 cm. A určitě ještě neřekla poslední slovo…
Čekání na sečtení výsledků bylo pekelně dlouhé, údajně tam pořadatelé odhalili nějaké chyby, proto to tak trvalo. Při vyhlašování pořád čtou jiné školy… na nás snad zapomněli? Až teď… jsme první!!! Není v tom nějaká chyba? Podle našich propočtů bychom mohli být na druhém místě… Jdu za pořadateli, sdělím jim své obavy. Přesvědčují mě, že všechno je v pořádku… Fajn, máme zlato, pohár za první místo. I diplom… Ale stejně ve mně pořád ten červíček pochybností hlodá. Holky byly perfektní a strašně bych jim vítězství přál. Nedalo mi to a znovu jsem výsledky cestou domů prošel… A chybu jsem skutečně odhalil. Večer jsem to zavolal řediteli závodu a požádal ho, aby to s týmem, který skutečně vyhrál projednal a zajistil výměnu pohárů a medailí. A od té doby čekáme… Ať to dopadne jakkoliv, pro mě jsou naše holky nejlepší. A taky proto jim moc děkuji za fantastickou reprezentaci naší školy i samotné Nové Paky.
Pro doplnění uvádím výkony našich děvčat:
- 60 m – Sára Mikešová 8,97 s; Viktorie Karbulová 9,18 s; Natálie Fejfarová 9,38 s
- 600 m – Sára Mikešová 1:59,78 min.; Karolína Řezníčková 2:07,63 min.; Klára Rupová 2:17,13 min.
- Skok daleký – Jolana Samlerová 394 cm; Viktorie Karbulová 377 cm; Nela Zukalová 312 cm;
- Skok vysoký – Jolana Samlerová 146 cm; Nela Zukalová 126 cm; Denisa Chudobová NZ
- Hod míčkem – Viktorie Kociánová 47,47 m; Karolína Řezníčková 43,08 m; Klára Rupová 36,56 m
Mgr. Zdeněk Burkert